Stres v profesi kouče ledního hokeje

Stres a vyrovnávání s ním je jedno z nejčastějších témat v manažerských profesích. Profesionální sport představuje pro sportovce, ale i kouče obrovské stresové vypětí. Stresorů v profesi kouče ledního hokeje může být velké množství. V tomto článku jsou charakterizovány nejčastější stresory v profesi kouče ledního hokeje.

Stres, stresory a reakce na stres

Definice slova „stres“ není jednotná. V každodenním užití tento výraz poukazuje na dušení či tělesnou zátěž nebo nepohodu. Lidé někdy tvrdí, že nikdy stres nepociťují. Často však vliv stresu na svůj život zlehčují, jelikož společnost na stres nahlíží negativně. Dr. Hans Selye, jenž je považován za otce teorie stresu, definuje stres takto: “Stres je nespecifická fyziologická reakce organismu na jakýkoliv nárok na organismus kladený“ (Lehrhauptová, Meibertová, 2020, pp 52).

Podle Pruknera je stres (Univerzita Palackého v Olomouci, 2023):

• nejvýznamnější a nejčetnější příčinou onemocnění,
• způsoben pocitem ohrožení a nespokojenosti z vlastní nedokonalosti,
• pramení ze zkresleného vnímání situace a sama sebe.

Na základě mnoha výzkumů fyziologických změn u zraněných zvířat zavedl Selye pojem spouštěč stresu (stresor). Ke stresorům lze zařadit vnitřní a vnější faktory přestavující potenciální hrozbu, tedy i tělesné bolesti a náročné emoce. Je-li člověk vystavený nějakému spouštěči stresu, vyvolá to u něj tzv. stresovou reakci (Lehrhauptová, Meibertová, 2020, pp 52).

Spouštěče stresu (stresory) jsou odlišné u jednotlivých lidí a může k nim patřit téměř cokoliv. Stresory zahrnují (Lehrhaupt, Meibert, 2020, pp 53):

• fyziologické faktory (např.: bolest, zdravotní postižení, nemoc, hlad, žízeň, příznaky jako je bušení srdce nebo nafouklé břicho),
• faktory prostředí – (např.: zima, hluk, teplo a další vlivy),
• faktory spojené s prací – (např.: termíny odevzdávání, finanční tíseň, zkoušky, přepracování a nedostatek podnětů),
• společenské faktory – (např.: partnerské hádky, šikana, osamocenost, rodinné problémy, rozvod, smrt blízkého).

Lehrhauptová a Meibertová (2020) ve své publikaci zveřejnili rozdělení stresorů. V tabulce č. 1 naleznete rozdělení stresorů včetně konkrétních příkladů.

Tabulka č. 1: Rozdělení stresorů

STRESORY	PŘÍKLAD
AKUTNÍ (DOČASNÉ)	termíny odevzdání práce, zkouška
CHRONICKÉ (DÉLETRVAJÍCÍ)	péče o nemocného příbuzného, finanční tíseň, výchova dítěte s postižením, střety v práci či dlouhodobé problémy ve vztahu
PŘEDVÍDATELNÉ	pracovní pohovor, svatba, příprava daňového přiznání
NEPŘEDVÍDATELNÉ	nehoda, propuštění z práce

Poznámka. V tabulce je zobrazeno rozdělení stresorů s jednotlivými příklady. Získáno z Zbavte se stresu pomocí všímavosti: Program na osm týdnů (53) od autora Linda Lehrhauptová a Petra Meibertová , 2020, Alferia.

Orientace ve vlastních stresorech je základním předpokladem prevence stresu. Z tohoto pohledu je nutné stresory rozčlenit následujícím způsobem (Univerzita Palackého v Olomouci, 2023):

• distres – špatná, zlá zátěž, která je spojena s negativně laděnými a prožívanými emočními procesy (zklamání, strach, leknutí),
• eustres – zátěž příjemná a radostná, která je vázána na pozitivně laděné emoční procesy (radostné vzrušení, očekávání příjemné události, nadšení), ovšem i tato zátěž v silnější míře může být škodlivá,
• frustrace – stav neuspokojení z určité činnosti, prožívání nezdaru či zklamání ze zmaření či nedosažení cíle či nespokojení touhy, potřeby nebo přání.

Stresová reakce je složitým procesem zahrnujícím reakci lidského těla na stres. Podstatou stresové reakce je bleskový přenos informací nervovým systémem a následně vyplavení několika tzv. stresových hormonů (adrenalin, noradrenalin a kortizol). V případě, že stresová reakce trvá déle, uvolňují se také další hormony, mezi které patří serotonin, dopamin a endorfiny (Lehrhauptová, Meibertová, 2020, pp 53).

Stresová reakce má adaptační i obrannou funkci. Stres je užitečný, jelikož nám poskytuje energii potřebnou k rychlému jednání v případě, že čelíme výzvě. Stresová reakce je stav vysoké aktivity (anglicky „hyperarousal“ čili veliké nabuzení nabuzení) a „reakce útok - útěk“ (anglicky „fight-or-flight, tělo se na fyziologické rovině připravuje na to, že zaútočí nebo uteče). Selye o stresu pronesl následující tvrzení: „Stres je sůl života“ (Lehrhauptová, Meibertová, 2020, pp 54).

Při stresové reakci se uvolňuje hormon kortizol, který naše tělo (především orgány a svaly) připraví k činnosti. U zdravého jedince je hladina kortizolu nejvyšší po ránu, aby měl nejvíce energie k denní činnosti. Stresová reakce probíhá automaticky a v několika různých rovinách zároveň (Lehrhauptová, Meibertová, 2020, pp 54):

• fyziologická rovina – do pohybu se uvede adaptační reakce, při které se zvyšuje vyplavování stresových hormonů a tělo vstoupí do režimu “útok – útek” (důsledky: zvýšený krevní tlak, zrychlený tep, větší svalové napětí, snížená činnost trávicího traktu),
• mentální rovina – hlavou probíhají myšlenky jako o závod, jsou úzkostné nebo zoufalého typu,
• emoční rovina – pocity bezmoci, hněvu či úzkosti nebo také vnitřního neklidu, které mohou člověka ochromit a ještě přispět ke stresu (zvýšená aktivita a vyplavený adrenalin mohou vést i k pocitu euforie),
• rovina chování – může mít rozmanité důsledky (např.: přejídání se nebo odmítání potravy, kouření, vyšší konzumace kofeinu, rychlá mluva, hyperaktivita, užívání návykových látek atd.).

Stresor vyvolá stresovou reakci, na kterou člověk vědomě nebo podvědomě reaguje. Existují však reakce na stres, které se v různých situacích mohou lišit. Způsoby reagování na stres jsou následující (Univerzita Palackého v Olomouci, 2023):

• přizpůsobení a poté fáze vyrovnání (adaptace) – pokud nedochází k vyrovnání, adaptace nenastane nebo dojde ke špatné adaptaci, mohou nastat tělesné či duševní poruchy,
• vyčerpání adaptační schopnosti – pokud trvá stres dlouho nebo se často opakuje, stává se příčinou psychosomatických chorob,
• pasivita (okamžité ustrnutí) – jedinec není schopen se proti stresu bránit a nemá dostatečné adaptační rezervy, přičemž tento stav deprese spojený s bezmocností a beznadějí může být pouze přechodný,
• aktivní a vlastní vůlí ovladatelné odpovědi na stres – aktivní předcházení stresu jinou činností člověku prospěšnou po stránce tělesného a duševního zdraví (aktivní provozování pohybových aktivit, poslech hudby, zahrádkářství a jiné koníčky),
• aktivní relaxační odpověď – posílí vlastní přirozenou adaptaci člověka (psychickou i fyzickou).

Důležitost naučit se zacházet se stresem je způsobena stále většími nároky umocněnými velkou zodpovědností. Vysoké pracovní tempo způsobuje stres. Velké množství manažerů časem vyhasíná, některým se rozpadají rodiny, přibývají pracovní potíže, klesá výkonnost i pocit spokojenosti. Stres vytváří vnitřní překážky a bariéry (obavy a strach, pochyby o sobě samých, pocity marnosti, bolest, narušení pozornosti). Tyto překážky člověku brání se projevit, využít svého potenciálů a schopností, mít radost z toho co dělá a mít pocit dobře stráveného času (Univerzita Palackého v Olomouci, 2023).

Stres je nejvýznamnější a nejčetnější příčinou onemocnění. Je způsoben pocitem ohrožení a nespokojenosti z vlastní nedokonalosti a pramení ze zkresleného vnímání situace a sama sebe. Příčinu vzniku stresu představují stresory (spouštěče stresu), které dělíme na akutní, chronické, předvídatelné a nepředvídatelné. Základním předpokladem je orientace ve vlastních stresorech a rozčlenit je na distres (špatná, zlá zátěž), eustres (příjemná a radostná zátěž) a frustraci (stav nespokojenosti z určité činnosti). Stresor vyvolá stresovou reakci, na níž člověk vědomě nebo podvědomě reaguje. Člověk může na stres reagovat přizpůsobením a poté fází vyrovnávání (adaptace), vyčerpáním adaptační schopnosti, pasivitou (okamžitým ustrnutím), aktivní a vlastní vůlí ovladatelnou odpovědí na stres nebo aktivní relaxační odpovědí.

Stres v organizacích a management stresu

Negativní emocionální stavy mohou vést k závažným onemocněním. Riziko vzniku těchto onemocnění roste při déletrvající negativní emoci. Příčin stresu je mnoho a vycházejí z osobnosti člověka (např.: nedostatek sebedůvěry, nedostatek asertivity, špatné využívání času atd.) nebo z vnějšku. Každá okolnost vyžadující adaptaci člověka je stresorem, přičemž mezi typické stresory v organizacích patří (Dědina, Odcházel, 2007, pp 44):

• neadekvátní pracovní prostředí,
• nesprávný design práce,
• špatný styl managementu,
• špatné vazby na pracovišti,
• nejistá budoucnost,
• rozpory mezi zájmy organizace a jednotlivce.

Stres při práci nemusí být vždy negativní, protože určitá míra stresu je pro život nezbytná a motivující k vyššímu výkonu. Negativní stres však může vést k tomu, že u osob vystavených stresu jsou pozorovatelné typické symptomy stresu (únava, nespavost, bolesti hlavy, ztráta motivace, nízká energie, výpadky paměti, přejídání atd.). V těchto případech je třeba provést změnu životního stylu, než stres způsobí nevratné poškození na zdraví (Dědina, Odcházel, 2007, pp 44).

Management stresu (řízení stresu) představuje různé postupy a techniky zaměřené na vypořádání se se stresem. Jedná se o schopnost identifikovat negativní stresory a znalost různých metod, jak se se stresem „zdravě“ vypořádat. Výsledkem je schopnost stresu předcházet a uvědomit si důležitost odpočinku a relaxace. Cílem stres managementu je sebepoznání, rozvinutí techniky emoční inteligence a péče o dlouhodobou výkonnost (Univerzita Palackého v Olomouci, 2023).

Lidská společnost se změnila rychleji než naše geny. Místo toho, abychom čelili okamžitým fyzickým krizím, potýkáme se dnes se záležitostmi a nemocemi, které nás ohlodávají, stresují a negativně se podepisují na mozku i paměti. Chronický stres má negativní vliv pro naše srdce, hmotnost či náladu, dále snižuje schopnost soustředění, ničí mozkové buňky zajišťující krátkodobou paměť. Stres se stává chronickým, pokud ztrácíme kontrolu nad svým životem. To může projevovat zvýšeným podrážděním nebo úzkostlivostí. K řízení stresu pomáhají nástroje snižující hladinu stresových hormonů v mozku (Univerzita Palackého v Olomouci, 2023).

Každá organizace by se měla starat o zdraví svých pracovníků. Soustavnému stres předcházet činnostmi v rámci managementu stresu, mezi které patří (Dědina, Odcházel, 2007, pp 44):

• konzultace,
• zlepšená komunikace na pracovišti,
• redesign a obohacování práce,
• rozvoj týmů,
• školení time managementu,
• přispívání sportovní aktivity jednotlivců,
• rozvoj sociálních a pracovních zájmů.

Negativní emocionální stavy mohou vést k závažným onemocněním. Mezi typické stresory v organizacích patří neadekvátní pracovní prostředí, nesprávný design práce, špatný styl managementu, špatné vazby na pracovišti, nejistá budoucnost či rozpory mezi zájmy organizace a jednotlivce. Stres při výkonu práce nemusí být vždy negativní, jelikož určitá míra stresu je pro život nezbytná a motivující k vyššímu výkonu. Management stresu (řízení stresu) zahrnuje různé postupy a techniky zaměřené na vypořádání se se stresem. Cílem stres managementu je sebepoznání, rozvinutí techniky emoční inteligence a péče o dlouhodobou výkonnost. Mezi činnosti managementu stresu, mezi které patří konzultace, zlepšená komunikace na pracovišti, redesign a obohacování práce, rozvoj týmů, školení time managementu, přispívání sportovní aktivity jednotlivců a rozvoj sociálních a pracovních zájmů.

Stres ve sportu

Stres při sportu zatěžuje kontrolu pozornosti, jelikož zahlcuje pracovní paměť starostmi. Stres zužuje duševní „kapesní svítilnu“ projevující se omezením pozornosti, čímž se vytváří tzv. tunelové vidění. Při vysokém stresu je pozornost často věnována chybám, které se udělaly, je pozornost ubírána tomu, co si lidé budou myslet. Stres způsobuje také to, že je pozornost věnována nedůležitým věcem či vlastním osobním slabostem (Pavel, Pavlová, 2019, pp 20).

Při situacích, kdy dochází vysokému stresu, se pozornost zužuje. Tato skutečnost se týká všech druhů pozornosti. Při rozhodování může stres způsobit skutečnost, že člověk zůstane pouze u jedné myšlenky. Pokud je potřeba věnovat pozornost přehledu situace, může se stres postarat o přehlédnutí daného podnětu, což by se v normální nestresové situaci nestalo (tunelová vize). Příkladem může být situace, kdy útočník ve stresové situaci vidí volného spoluhráče, přehlédne ho a nepřihraje mu, protože volného spoluhráče skutečně nevidí (Pavel, Pavlová, 2019, pp 20-26).

V situacích s nízkým stresem se pozornost rovněž zhoršuje a snadno je odvedena jinam. Při tomto stresovém momentu dochází ke snížené soustředěnosti. Při sportu je však zapotřebí se soustředit, tudíž v situaci s nízkým stresem lze vyřešit tím, že se soustředíme na něco malého (na detaily či fakta) nebo také na určitý úkol (Pavel, Pavlová, 2019, pp 20-26).

V tabulce č. 2 je přehled situací v situacích vysokého a nízkého stresu ve dvou ohledech. V prvním ohledu co se děje s pozorností při vysokém či nízkém mentálním stresu a jaké je řešení této situace.

Tabulka č. 2: Efektivní použití typů pozornosti při vysokém i nízkém mentálním stresu

	VYSOKÝ MENTÁLNÍ STRES	NÍZKÝ MENTÁLNÍ STRES (NUDA)
Co se děje?	Pozornost se zužuje.	Pozornost se rozostří.
Jaké je řešení?	Vaše pozornost by měla být širší; rozdělte ji do šířky.	Vaše pozornost by měla být užší, koncentrujte se na potřebné úkoly.

Poznámka. V tabulce je zobrazeno efektivní použití typů pozornosti při vysokém a nízkém stresu. Získáno z Mentální trénink v individuálních sportech (26) od autora Jana Pavla a Aleny Pavlové, 2019, Grada Publishing.

Stres při sportu zatěžuje kontrolu pozornosti, protože zahlcuje pracovní paměť starostmi. Stres zužuje duševní „kapesní svítilnu“, která se projevuje omezením pozornosti a tím se vytváří tzv. tunelové vidění. Při situacích s vysokým stresem se pozornost zužuje. V situacích s nízkým stresem se také pozornost zhoršuje a snadno je odvedena jinam.

Stres kouče v ledním hokeji

Lední hokej je nejrychlejším kolektivním sportem na světě a v rámci ČR je jedním z nejpopulárnějších sportů. Jelikož se jedná o velmi dynamický sport s rychlými změnami ve hře, vývoj hry se může měnit během několika vteřin. Hráči jsou v ledním hokeji pod časovým a prostorovým tlakem, ale také pod tlakem tisíců fanoušků i médií. Kouč je zodpovědný za výsledky týmu, tudíž je na jeho osobu vytvářen obrovský tlak, který způsobuje stres.

Kouč v ledním hokeji je zpravidla hlavním trenérem, který vede svůj realizační tým složený ze svých asistentů a specialistů v rolích kondičních trenérů, dovednostních trenérů, trenérů brankářů, video trenérů, fyzioterapeutů, mentálních koučů či lékařů. Pro ujasnění je uvedena odborná definice pojmů kouč a trenér.

Podaná ve své publikaci tvrdí, že kouč vede lidi na základě spolupráce s koučovaným. Vztah vzájemné spolupráce kouče s koučovaným člověkem je založen na přátelské atmosféře, vzájemné podpoře a naslouchání, důvěře a podpoře (Podaná, 2012, pp 24).

Martens ve své knize Úspěšný trenér uvádí, že trenér je pedagogicky vzdělaným odborníkem ve své profesi. V rámci své činnosti především vede tréninkový proces sportovce i přípravu na závod či utkání a je spoluzodpovědný za jeho výsledek (Martens, 2006, pp 8-9). Podle Bukače v jednotlivých doménách činnosti kouče převažují následující role (Bukač, 2005, pp 252):

• tréninkový proces (trenér),
• příprava na utkání (trenér, kouč, skout),
• utkání (kouč - koučování),
• podíl na řízení týmu (manažer management).

Činnost kouče u profesionálního týmu je ostře sledovaná fanoušky, médii, širokou veřejností ale i managementem klubu. V posledních letech i vzhledem ke stoupajícímu vlivu médií a sociální sítí je kouč pod daleko větším stresem, než tomu bylo dříve. Stres u kouče mohou vyvolat například následující situace:

• velký tlak ze strany vedení klubu,
• velký tlak ze strany fanoušků,
• velká očekávání od týmu,
• rozhodování o podobě kádru, rolích v týmu a sestavě,
• řešení konfliktní situace s hráči,
• řešení výsledkové krize,
• neakceptované role uvnitř týmu,
• vedení týmových porad,
• vedení tréninkového procesu,
• vedení týmu během utkání (koučování),
• vyřazování hráče z týmu.

Velký tlak ze strany vedení klubu může být častou příčinou stresu kouče. Vedení klubu rozhoduje o působení kouče u týmu, ale i o jeho případném odvolání. Vedení klubu dává kouči manévrovací prostor k sestavení hráčského kádru i realizačního týmu Podle velikosti klubů i jeho ambicí je na kouče vytvářen tlak na výsledky týmu i jeho herní projev. V některých klubech tlak není velký, jinde přiměřený, ale v ambiciózních klubech může být tlak extrémní, což znamená, že po několika prohraných zápasech může angažmá kouče u týmu být ukončeno.

Velký tlak ze strany fanoušků na kouče je nejen během utkání z tribuny, ale v současnosti také na internetu prostřednictvím sociálních sítí, kde se často vedou vyhrocené diskuze. Fanoušci také odlišně vnímají určité kouče, přičemž často nemají odborné znalostmi a řídí se sympatiemi či médii vytvořeným mediálním obrazem kouče. To, co fanoušci některým koučům odpustí, u jiných vyvolává ostrou kritiku.

Dalším stresorem kouče mohou být velká očekávání od týmu. Obecně lze říci, že před každou sezonou jsou největší očekávaní favorité soutěže pod drobnohledem fanoušků i médií. Pro favorizované týmy i kouče může být pozice favorita mnohdy zrádná. Fanoušci, média a sponzoři mnohdy očekávají okamžité výsledky. Vítězství je u široké veřejnosti a často vnímáno jako samozřejmost, naproti tomu na porážku je nahlíženo jako na velké zklamání či dokonce selhání.

Při rozhodování o podobě kádru, rolích v týmu a sestavě musí kouč přemýšlet s ohledem na cíle v aktuální sezoně, ale také šířeji optikou dlouhodobé koncepce. Cílem je mít tým vyladěný po všech stránkách. Týká se to složení jednotlivých formací týmu, přiřazení rolí jednotlivým hráčům, zastupitelnost na jednotlivých postech, dostatečná energie týmu a hladovost po úspěchu, psychická odolnost a zkušenost, věkový průměr i perspektiva týmu. Zároveň je potřeba mít na mysli, že tato rozhodnutí kouče by měla být po vůli vedení a v ideálním případě by neměla pobouřit fanoušky, což se může stát například při vyřazení ikonu klubu z týmu. Skladba úspěšného týmu obnáší mnoho důležitých rozhodnutí, což pro kouče může být velmi stresující faktor.

Řešení konfliktních situací s hráči se děje nejčastěji při individuálních pohovorech. Zejména vyhrocené pohovory s lídry týmu mohou být stresující, protože na úspěšném vyřešení tohoto konfliktu často závisí dobré fungování celého týmu a v krajních případech dokonce samotné setrvání kouče. Pokud konflikt mezi klíčovým hráčem týmu a koučem přetrvává, prakticky s jistotou bude docházet k zhoršení negativní atmosféry uvnitř týmu, která má za následek zhoršení výkonnosti tým. Pokud neshoda vyplave napovrch a objeví se v médiích, je poté řešení konfliktu mnohem složitější.

Řešení výsledkové krize je pro kouče velmi nepříjemnou záležitostí. Pro tým s ambicemi na titul může být výsledkovou krizí prohra tří utkání v řadě a ztráta vedení v soutěži, pro tým hrající o záchranu může výsledková krize znamenat například 10 utkání po sobě bez vítězství. Na řešení výsledkové krize neexistuje univerzální recept, jelikož každý tým je jiný a každá situace vyžaduje originální řešení. Právě schopnost úspěšně vyvést tým z krize dělá z kouče špičku v oboru.

Negativní vliv na fungování týmu mohou mít neakceptované role uvnitř týmu. Někteří hráči mají jiné představy o roli v týmu než kouč. Pokud je hráč je přesvědčen o tom, že jeho role v týmu by měla být výraznější a kouč jej nedokáže přesvědčit, aby danou roli akceptoval a byl při práci trpělivý, dochází k neakceptování role. Někdy se situace vyřeší sama zraněním některého z hráčů a změnou rolí v týmu, jindy situace graduje a je neúnosná. V krajním případě musí dojít k výměně hráče do jiného klubu.

Vedení týmových porad může být pro kouče dalším významným stresorem. Při týmových poradách je právě kouč tím, který poradu vede, ať už prezentuje, hodnotí či usměrňuje otevřenou diskuzi týmu. Ke zvýšení stresové situace při vedení týmových porad dochází pro kouče zejména v případě, kdy dojde ke kontroverzi názorů kouče s některým s hráčů nebo mezi hráči samotnými. Jelikož tato diskuze probíhá před celým týmem, je důležité, aby kouč uměl do diskuze vhodným způsobem vstoupit a debatu vhodně usměrnit.

Také při vedení tréninkového procesu kouč čelí několika stresovým situacím. Pokud se tréninková jednotka či nácvik některých situací nedaří, měl by kouč umět vhodným způsobem zareagovat, případně usměrnit frustraci hráčů. Na tréninku také dochází při osobních soubojích ke konfliktu mezi hráči, kdy kouč musí umět rozlišovat, ve kterých případech tyto spory nechat na samotných hráčích a kdy napomáhat k úspěšnému vyřešení konfliktní situace.

Vedení týmu během utkání (koučování) je hlavní doménou kouče. Kouč při utkání musí kouč pružně a efektivně reagovat na vývoj hry. Utkání samo o sobě přináší spoustu emocí, změn i zvratů. Tyto situace jsou mnohdy velmi emočně vypjaté pro rozhodčí, hráče, fanoušky i kouče samotné. V míře stresu je rozdíl mezi přípravnými a mistrovskými zápasy. Nejvyšší míry stresu z pohledu kouče zahrnují zápasy o udržení nebo utkání play-off.

Vyřazování hráče z týmu je velmi nepříjemné nejen pro hráče samotného, ale také pro kouče. Někdy k vyřazení hráče z týmu dochází v důsledku výkonnostních důvodů nebo také vztahových důvodů uvnitř týmu. K vyřazení hráče z týmu mohou také vyústit neshody kouče s hráčem. V krajních případech dochází k vyřazení hráče z kádru z důvodu hrubého porušení kázně ze strany hráče.

Kouč v ledním hokeji je zpravidla hlavním trenérem. Vede svůj realizační tým složený ze svých asistentů a specialistů v rolích kondičních trenérů, dovednostních trenérů, trenérů brankářů, video trenérů, fyzioterapeutů, mentálních koučů či lékařů. Činnost kouče u profesionálního týmu je ostře sledovaná veřejností i médii. Stres kouče mohou vyvolávat například tyto situace: velký tlak ze strany vedení klubu, velký tlak ze strany fanoušků, velká očekávání od týmu, rozhodování o podobě kádru, rolích v týmu a sestavě, řešení konfliktní situace s hráči, řešení výsledkové krize, neakceptované role uvnitř týmu, vedení týmových porad, vedení tréninkového procesu, vedení týmu během utkání (koučování) nebo vyřazování hráče z týmu.

Shrnutí

Stres je nejvýznamnější a nejčetnější příčinou onemocnění, který je způsoben pocitem ohrožení a nespokojenosti z vlastní nedokonalosti, pramenící ze zkresleného vnímání situace a sama sebe. Příčinu vzniku stresu představují stresory (spouštěče stresu), které dělíme na akutní, chronické, předvídatelné a nepředvídatelné. Stresor vyvolá stresovou reakci, na níž člověk může reagovat přizpůsobením a poté fází vyrovnávání (adaptace), vyčerpáním adaptační schopnosti, pasivitou (okamžitým ustrnutím), aktivní a vlastní vůlí ovladatelnou odpovědí na stres nebo aktivní relaxační odpovědí. Mezi typické stresory v organizaci lze zařadit: neadekvátní pracovní prostředí, nesprávný design práce, špatný styl managementu, špatné vazby na pracovišti, nejistá budoucnost či rozpory mezi zájmy organizace a jednotlivce. Stres při výkonu práce nemusí být vždy negativní, protože určitá míra stresu je pro život nezbytná a motivuje k vyššímu výkonu. Management stresu (řízení stresu) zahrnuje různé postupy a techniky zaměřené na vypořádání se se stresem. Stres při sportu zatěžuje kontrolu pozornosti, protože zahlcuje pracovní paměť starostmi. Při situacích s vysokým stresem se pozornost zužuje, naopak v situacích s nízkým stresem se také pozornost zhoršuje a snadno je odvedena jinam. Kouč v ledním hokeji je zpravidla hlavním trenérem, který vede svůj realizační tým. Činnost kouče u profesionálního týmu je ostře sledovaná veřejností i médii, přičemž stres kouče může vyvolávat velký tlak ze strany vedení klubu, velký tlak ze strany fanoušků, velká očekávání od týmu, rozhodování o podobě kádru, rolích v týmu a sestavě, řešení konfliktní situace s hráči, řešení výsledkové krize, neakceptované role uvnitř týmu, vedení týmových porad, vedení tréninkového procesu, vedení týmu během utkání (koučování) či vyřazování hráče z týmu.

Bibliografie

Bukač, L. (2005). Intelekt, učení, dovednosti, koučování v ledním hokeji: Komprehenzivní pohled na utkání, trénink a rozvoj individuálního herního výkonu. Olympia.

Cejthamr V., Dědina J. (2010). Management a organizační chování. Grada.

Dědina J., Odcházel J. (2007). Management a moderní organizování firmy. Grada.

Lehrhauptová, L., Meibertová, P. (2020). Zbavte se stresu pomocí všímavosti: Program na osm týdnů. Alferia.

Martens, R. (2006). Úspěšný trenér: Třetí, doplněné vydání. Grada.

Pavel, H., Pavlová, A. (2019). Mentální trénink v individuálních sportech. Grada Publishing.

Podaná, R. (2012). Koučování pro manažery, aneb, Všichni mají potřebné zdroje pro své cíle. Grada.

Univerzita Palackého v Olomouci. (2023, January 19) Manažerské dovednosti. Publi.cz. https://publi.cz/books/114/13.html