Communication and Interviews of the Coach with Players in Ice Hockey

Komunikace je velmi důležitá prakticky ve všech oblastech lidského života. Článek je zaměřen na komunikaci kouče s hráči v ledním hokeji. Jsou zde uvedeny praktické poznatky z individuálních pohovorů kouče s hráčem v ledním hokeji. Součástí jsou i příklady konkrétních otevřených otázek z praxe ze strany kouče směrem k hráčům v rámci různých typů individuálních pohovorů.

Podle Kunzika (1995) je význam komunikace následující: „Komunikace je jednáním, jehož cílem z hlediska komunikátora je přenos sdělení jedné či více osobám prostřednictvím symbolů. Vzájemné působení mezi komunikujícími partnery se nazývá komunikační proces“ (Kunczik M, 1995, pp. 12).

Vymětal (2008) dělí komunikaci z hlediska komunikačních prostředků na verbální komunikaci (mluvení, komunikace slovem), neverbální komunikaci (mimoslovní komunikace, komunikace tělem a pomocí smyslů) a komunikaci realizovanou činy a skutky (Vymětal J., 2008, pp. 23).

Úspěšné vedení pohovorů závisí na komunikačních dovednostech, které nezahrnují pouze aktivní komunikační dovednosti (působivost řeči, ovlivňováním lidí), ale také dovednosti pasivní komunikace (schopnost vcítění se do partnera a jeho pochopení). Mezi důležité dovednosti patří naslouchání, kladení otázek, prezentování, přesvědčování, asertivní komunikaci i neverbální komunikace (Bělohlávek F, 2017, pp. 15).

Komunikace je důležitá ve všech oblastech lidského života. Význam komunikace z pohledu komunikátora v přenosu sdělení jedné nebo více osobám s využitím symbolů, přičemž vzájemná interakce mezi komunikujícími partnery je komunikačním procesem. Komunikace se dělí na verbální, neverbální komunikaci a také komunikaci, která je realizována činy a skutky. Úspěšnost vedení pohovorů závisí na komunikačních dovednostech zahrnující aktivní komunikační dovednosti i dovednosti pasivní komunikace.

Vedení pohovoru, jeho cíle a styl řízení pohovoru 

Pro dobré vedení pohovoru je důležitá sociální citlivost, takt, důslednost i osobní odvaha. Při vedení pohovoru je doporučováno držet se těchto zásad (Bělohlávek, 2017, pp. 83-85):

• vyloučit vyrušení telefony nebo návštěvami (vhodný čas i místo),
• rozhovor je dialog (účastník pohovoru by měl dostat adekvátní prostor k projevení svých názorů),
• předmětem hodnocení jsou výsledky (nikoliv člověk),
• jednat jako jako dospělý s dospělým (nikoliv jako s dítětem),
• klidný průběh pohovoru,
• pohovor by měl motivovat (nikoliv ponižovat),
• výsledky práce nesrovnávat s ostatními,
• hodnotit celé období (nikoliv pouze závěr).

Při pohovoru je důležité získat důvěru. Je cílem, aby druhá strana byla v komunikaci otevřená a odcházela z pohovoru s pozitivním pocitem.

Cíle pohovorů jsou stanoveny podle typu nebo účelu pohovoru. Cíle jednotlivých typů jsou následující (Bělohlávek, 2017, pp. 14-15):

• výběrový pohovor – vybrat nejvhodnějšího uchazeče pro danou činnost,
• hodnotící pohovor – dosáhnutí změn v chování pracovníka,
• nepříjemný pohovor – dospět k relativně přijatelnému řešení nepříznivé situace,
• rozvojový pohovor – zvýšit odborné, manažerské nebo komunikační kvality.

Každý člověk má při vedení pohovoru sklon k určitému stylu jednání vykazující jeho přednosti, ale rovněž se každý typ dopouští i typických chyb. Mezi styly řízení pohovoru patří analytik, driver, přátelský vedoucí a expresivní (kreativní) vedoucí. Pro každý typ lze formulovat jistá doporučení (Bělohlávek F, 2017, pp. 23).

V tabulce č. 1 naleznete styly řízení pohovoru podle Bělohlávka, ve kterém jsou základní charakteristiky každého typu. U každého typu je zároveň uvedeno doporučení pro konkrétní typ vedoucího.

Tabulka č. 1: Styly řízení pohovoru podle Bělohlávka

ANALYTIK	DRIVER
důkladný, systematický, přesný a rozvážný, je připraven naslouchat zápornými charakteristikami je pomalost a přílišné zaměření se na detaily v řízení upřednostňuje logiku problému než na pocity lidí doporučení: soustředit se na priority nezabíhat do detailů, více usilovat o pochopení partnera i využívat principy versatilní komunikace	energetický, cílevědomý a náročný výrazně orientován na výsledky a cíle silnou stránkou je efektivita optimálního využití času slabou stránkou je necitlivost až bezohlednost (řídí pod tlakem) doporučení: více naslouchat partnerovi a méně mluvit, ocenit přednosti a pozitivní výsledky jiného člověka, připustit názorovou odlišnost a respektovat ji
PŘÁTELSKÝ	EXPRESIVNÍ (KREATIVNÍ)
preferuje dobrou atmosféru na pracovišti, důležité pro něj dobré vztahy mezi lidmi zpravidla je hodný, pozorný, ochotný méně se soustředí na výkon, dává prostor pro samostatný přístup i realizaci doporučení: více prosazovat svůj názor a neustupovat z něj, nekompromisně komentovat chyby a nedostatky, vztahovat je k výkonnosti i zdůraznit výsledky takového chování	jedná intuitivně, je pohotový a průbojný snadno si vytváří názor, dokáže ho přesvědčivě prosazovat slabou stránkou je nedostatek systematičnosti a nízká citlivost vůči ostatním řídí se intuicí a využívá schopnosti ovlivňovat ostatní lidi doporučení: připravit si před rozhovorem si jeho strukturu a držet se jí, více se soustředit na názory druhé strany a naslouchat, dát více prostoru druhé straně na úkor prostoru vlastního

Poznámka. V tabulce naleznete čtyři typy stylu jednání podle Bělohlávka. Získáno z Jak vést rozhovory s podřízenými pracovníky: Výběrové, hodnoticí, obtížné a rozvojové pohovory (23) od autora Františka Bělohlávka, 2017, Grada.

Dobré vedení pohovoru vyžaduje určit vhodný čas i místo. Při pohovoru by měl účastník dostat adekvátní prostor ke svým názorům. Při pohovoru by měly být hodnoceny výsledky a měl by probíhat klidným způsobem jako dospělý s dospělým. Při hodnocení by mělo být bráno v potaz celé období. Cíle pohovorů se odvíjí podle toho, zda se jedná o výběrový, hodnotící, nepříjemný či rozvojový pohovor. Bělohlávek rozlišuje styly řízení pohovoru, mezi které patří analytik, driver, přátelský a expresivní (kreativní).

Kouč, sportovní koučink, koučování v ledním hokeji

Než se dostaneme ke komunikaci kouče s hráčem v ledním hokeji, je potřeba si objasnit dva základní pojmy ze sportovního prostředí a jak jsou v tomto prostředí vnímány. Mezi tyto pojmy lze zahrnout pojmy kouč a sportovní koučink.

Pojem kouč je v oblasti ledního hokeje užíván pro označení hlavního trenéra týmu. Kouč vede a řídí tým v utkáních a podílí se na tréninkovém procesu tím, že činnost svého realizačního týmu (asistenti, specialisté apod.).

Pojem sportovní koučink vychází z psychologie sportu zabývající se vztahem mezi sportem a psychikou člověka. Rozhovory kouče s hráčem jsou cíleny na hledání individuálního řešení umožňující jednotlivci rozvíjet se v konkrétních oblastech či oblasti, které považuje hráč za užitečné. (Mentální Coach, 2017).

Pojem koučování v ledním hokeji má širší význam než koučování v manažerské praxi. Koučování v ledním hokeji vyjadřuje vedení týmu v režii kouče (hlavního trenéra), který řídí tým hráčů i realizační tým. Koučování ledního hokeje v užším pojetí obnáší vedení týmu v utkání.

Kouč v ledním hokeji musí být často direktivní při vedení týmových tréninků i v utkáních. Vedení týmu v utkání lze pohledem z určitého úhlu přirovnat ke krizovému řízen (např.: třicetisekundový oddechový čas v závěru utkání). V manažerské praxi kouč zpravidla neuplatňuje direktivní způsob vedení. Kouč se snaží formou dobře mířených otázek se docílit toho, aby si koučovaný na danou věc přišel sám a tím u něj podporoval jeho vnitřní motivaci. Součástí práce kouče v ledním hokeji je v oblasti komunikace vedení koučovacích pohovorů, které je známé z manažerské praxe.

Kouč je označení pro hlavního trenéra týmu. Sportovní koučink vychází z psychologie a zabývá se vztahem mezi sportem a psychikou člověka. Koučování v ledním hokeji zahrnuje vedení týmu v utkání hlavním trenérem (koučem). Kouč v ledním hokeji v určitých momentech uplatňuje direktivní řízení, což jej odlišuje od kouče v manažerské praxi.

Komunikace kouče s hráčem v ledním hokeji

Komunikace kouče s hráčem je ledním hokeji jeden z nejdůležitějších předpokladů pro utváření pravidel a norem chování nezbytných pro fungování týmu. Nedostatečná či nevhodná komunikace může způsobit negativní změny ve fungování týmu vedoucích k poklesu výkonnosti, které mohou vyústit ve výsledkovou krizi.

„Komunikace, řád, kázeň a tvrdá práce utváření úrodné prostředí.“ (Bukač, 2014, pp. 111).

Při komunikaci jsou pro kouče zatěžujícím závazkem neuvážené sliby k hráčům a touha po publicitě. Každé porušení slibu (např. týkající se místa v sestavě atd.) přináší emocionální konflikt a napětí. Kouč vyhledávající mediální publicitu, tím staví hráče na druhou kolej. Hlavním úkolem koučování je nenásilné a samovolné přenesení odpovědnosti na hráče, vedení k samostatnosti, sebeuvědomování a sebeprožívání. Koučování je také poradenstvím jak odolávat stresu, pěstovat vůli po prosazení se, odkrývat potenciál hráčů a vést je k výkonu (Bukač, 2014, pp. 111).

Pohovor kouče s hráčem se v základních parametrech neliší pohovoru vedoucího s pracovníkem. Rozdíl může spočívat v tom, že na řadě pohovorů není přítomen pouze kouč, ale zpravidla na pohovorech formálních bývají účastni asistenti kouče. Kouč od svých asistentů či specialistů (kondiční trenér, video trenér, trenér brankářů atd.) čerpá postřehy, vnímá názory i přebírá podklady pro vedení pohovoru.

Pohovory s hráči podle formálnosti mohou být (Neuman, 2022, pp. 17):

• neformální – vyznačující se operativou jsou součástí každého tréninkového či zápasového dne, při kterých se řeší běžné náležitosti k průběhu tréninkového procesu nebo utkání (může k nim docházet při na chodbě, při cestě z autobusu atd.),
• formální – jsou předem naplánované, odehrávají se v klidném prostředí, mohou probíhat v rámci celého týmu, po částech nebo formou individuálních pohovorů.

Pohovory s hráči podle počtu zúčastněných hráčů (Neuman, 2022, pp. 17-20):

• pohovory s týmem – využívají se pro potřeby krátkých týmových organizačních porad, porad před tréninkovou jednotkou, řešení týmových problémů či krátkých motivačních porad před utkáním,
• pohory s částí týmu – často mají využití při přípravě na utkání z důvodu lepšího zaměření pohovoru, pozornosti výkladu i efektivnější zpětné vazby (např. pohovory po jednotlivých pětkách, speciálních týmech atd.),
• individuální pohovory s hráči – mohou mít formu pohovorů před sezonou, průběžného pohovoru po části sezony, vstupního pohovoru hráče do týmu, pohovoru při vyřazování hráče z kádru či další motivačně hodnotící pohovory ve specifických situacích.

Individuální pohovory kouče s hráčem můžeme dělit podle různých kritérií, které se liší podle obsahu pohovoru v různých fázích sezony i konkrétních situací. Během sezony mezi koučem a hráčem může docházet k těmto individuálním pohovorům (Neuman, 2022, pp. 18-23):

• pohovor před sezonou,
• průběžný pohovor po části sezony,
• vstupní pohovor hráče do týmu,
• pohovor při vyřazování hráče z týmu,
• hodnotící pohovor po sezoně,
• další motivačně hodnotící pohovory ve specifických situacích.

Pohovor před sezonou je jedním z klíčových momentů v komunikaci, které kouč uskutečňuje před začátkem sezony. Kouč vede s jednotlivými hráči vstupní pohovory. Pro kouče jsou před zahájením pohovoru důležité informace o jednotlivých hráčích, přičemž některé hráče kouč velmi dobře zná z minulé sezony či předchozího působení, jiné může znát pouze zprostředkovaně nebo se s nimi teprve seznámí. O každém hráči si však kouč shání řadu informací (například ze statistik, videozáznamů o utkání), ale také shání reference s využitím svých kontaktů, z bývalého působiště hráče apod. Startovní pozice hráčů v očích kouče se liší s tím, jestli se jedná o předpokládaného lídra týmu s dlouhodobou smlouvou nebo se o hráče, který se chystá prosadit do kádru a přesvědčit o svých kvalitách i roli v týmu.

Při vstupním pohovoru kouč seznámí hráče s cíli pro následující sezónu, případně představí vizi klubu v následujících letech. Následně sdělí hráči svá očekávání a představy o jeho roli týmu i jeho současnou pozici. Následovat mohou další dotazy kouče směrem k hráči ohledně jeho pocitů a dojmů ze začátku přípravy, spokojenosti s podmínkami ze strany klubu, zázemím a další dotazy. Během pohovoru zpravidla dostává možnost projevit se také hráč (kouč se stává posluchačem). Dobrý kouč je schopný naslouchat a čerpat spoustu informací nejen z verbálního projevu hráče, ale také z jeho neverbálních projevů a jeho „řeči těla“.

Z tohoto pohovoru obvykle si kouč vyhodnotí informace do začátku přípravy a všímá si zejména odhodlání, přístupu i celkového mentálního nastavení hráče.

Průběžné pohovory s hráči probíhají během celé sezóny, nejčastěji po jednotlivých částech sezony (čtvrtina či polovina soutěže, po základní části apod.). V přípravném a předzávodním období se vyskytují zpravidla jedenkrát za dva týdny až měsíc. V průběhu závodního (soutěžního) období tomu může být obdobně, ale je ne typu kouče, zda zařazují pohovory častěji nebo naopak méně často.

Pohovor je většinou motivačně – hodnotícího charakteru s tím, že je vhodné, aby se kouč se na pohovor připravil. Do přípravy na pohovor ze strany kouče patří vlastní poznámky k fungování hráče v tréninku i utkáních, lékařská sportovní prohlídka, výsledky motorických testů mimo led, statistiky z tréninku či utkání, video analýza tréninku a utkání nebo postřehy kolegů.

V první části pohovoru vyzve kouč hráče k vlastnímu sebehodnocení jeho silných a slabých stránek v hodnoceném období a také ke zhodnocení svých možností ke zlepšení a vizi, jak tohoto progresu dosáhnout. Kouč by měl během sebehodnocení hráče umět naslouchat a analyzovat si v jaké míře se vlastní hodnocení hráče shoduje s jeho pohledem. Ve druhé části pohovoru kouč zhodnotí na základě svých dat působení hráče za konkrétní období. V hodnocení shrne pozitivní i negativní věci v účinkování hráče a poukáže na příležitosti k jeho zlepšení. Některé informace sdělené hráčem mohou dovést kouče k zamyšlení. Nebo také mohou směřovat k tomu, že hráč nemá dostatečnou sebereflexi a není schopen a s nadhledem ohodnotit svou výkonnost či roli v týmu. V tomto ohledu jsou důležitá data v podobě testů, statistik nebo video analýza. V závěru pohovoru by mělo dojít alespoň k částečné shodě a akceptování konkrétních výstupů pro další spolupráci kouče s hráčem. Pokud kouč s hráčem nalezne, alespoň v klíčových oblastech společnou řeč, může z toho profitovat celý tým.

Vstupní pohovor při příchodu hráče do týmu může mít několik rovin. Jinak bude vypadat pohovor s hráčem, který přichází před sezonou na zkoušku vybojovat si místo v týmu než pokud se jedná o hráče, který do týmu přichází s jasně danou rolí v týmu. Příchod hráče se může rovněž uskutečnit v průběhu sezóny, kdy klubu chce tým posílit, nebo je příchod hráče reakcí na aktuální vývoj sezony. Uvedené skutečnosti ovlivňují očekávání kouče, hráče i obsah konkrétního pohovoru.

V první části pohovoru vyjadřuje hráč své pocity a dojmy z příchodu, ale také očekávání vzhledem k týmu a své roli. Následně kouč nastíní svoji představu o šancích či roli příchozího hráče a sdělí mu svá očekávání. Velmi důležité je, aby kouč se snažil s hráčem najít společnou řeč a interně si vyhodnotil, zda hráčovi představy se ztotožňují s potřebami týmu a také s jeho reálnými možnostmi. Informace z tohoto pohovoru jsou velmi důležité pro další vývoj týmu v rámci týmové dynamiky během sezóny.

Pohovor při vyřazování hráče patří mezi nejméně příjemné pohovory kouče s hráčem. Jedná se o nedílnou součást práce kouče. Nejčastěji se tato situace vyskytuje před sezonou při zeštíhlování kádru. Rozhodnutí o vyřazení hráče předchází analýza na základě dat z kondičních testů, tréninků, statistik a video analýzy utkání a také konzultace v rámci realizačního týmu. V některých případek však může dojít k pohovoru za cílem vyřazení hráče z týmu i v průběhu sezóny. V rámci tohoto pohovoru může dojít k situaci, kdy hráč vyřazení z kádru očekává nebo může nastat situace, kdy je pro hráče vyřazení z týmu velmi nečekané.

Pro kouče je velmi důležité na tento pohovor být připraven jak po emoční stránce, ale také z pohledu analýz i dalších dat. Cílem tohoto pohovoru ze strany kouče je to, aby hráč pochopil argumenty kouče pro ukončení jeho působení a v rámci možností pozitivním způsobem hráče motivoval k dalšímu angažmá. Kouč by měl vynaložit maximální snahu pro klidný průběh pohovoru. V závěru si oba aktéři podají ruce a upřímně popřejí hodně štěstí v dalším působení. Nikde není psáno, že se jejich cesty nesetkají někdy v budoucnu.

Hodnotící pohovor s hráčem po sezoně se odvíjí podle předpokládané budoucnosti hráče. Záleží také na tom, zda hráč bude v týmu pokračovat, zda bude jednat o nové smlouvě nebo u týmu končí z důvodu neprodloužení smlouvy, přestupu do jiného klubu či ukončení kariéry. Od toho se odvíjí délka a obsah pohovoru. Při pokračování hráče v klubu se jedná o obsáhlejší hodnocení ze strany kouče s motivací do další sezóny. V případě ukončení působní hráče v klubu se jedná o shrnutí angažmá ze strany kouče a přání štěstí při dalším angažmá či osobním životě.

Motivačně hodnotící pohovory mezi koučem a hráčem mohou nalézt využití při nejrůznějších situací během sezony. Mezi další motivačně hodnotící pohovory ve specifických situacích patří například (Neuman, 2022, pp. 23-26):

• motivačně hodnotící pohovor zaměřený na rozvoj hráče,
• motivačně hodnotící pohovor při stagnaci hráče,
• motivačně hodnotící pohovor pro udržení výkonnosti týmu,
• motivačně hodnotící pohovor při řešení týmové krize.

Komunikace kouče s hráčem v ledním hokeji je jedním z nejdůležitějších prostředků kouče k utváření norem chování a celkového fungování týmu. Pohovor kouče s hráčem se v zásadě neliší od pohovoru vedoucího s pracovníkem. Tento pohovor může být formální či neformální, ale také podle počtu zúčastněných hráčů pohovor s celým týmem, jeho částí či individuální pohovor s hráčem. Pohovory kouče s hráčem mohou probíhat na základě různých situací. Může se jednat o pohovor před sezonou, po části sezony, vstupní pohovor hráče do týmu, pohovor při vyřazování hráče z týmu, hodnotící pohovor po sezoně nebo další motivačně hodnotící pohovory v různých situacích.

Otázky využitelné při pohovorech s hráči

Kouč by měl při pohovorech s hráči nejen sdělit potřebné informace či hodnocení. Měl by také umět naslouchat, také působit na hráče pozitivním dojmem. Dále by kouč měl umět klást otevřené otázky, aby z verbálního i neverbálního projevu hráče dokázal získat mnoho informací, které mu pomohou při práci s hráčem, ale také při vedení týmu.

V tabulce č. 2 naleznete příklady otevřených otázek kouče v modelových situacích. Kouč těmito cílenými otázkami získává mnoho informací nejen o hráči, ale i o celém týmu.

Tabulka č. 2: Příklady otevřených otázek kouče během pohovoru s hráčem

TÉMA POHOVORU S HRÁČEM	PŘÍKLADY OTEVŘENÝCH OTÁZEK KOUČE
SEBEHODNOCENÍ HRÁČE	Jak bys zhodnotil své působení v týmu v uplynulém období? Jaké byly silné a slabé stránky Tvého působení v týmu za uplynulé období? Na čem bys mohl v nejbližším období zapracovat a jakým způsobem chceš zlepšení dosáhnout? Kam by ses chtěl posunout v hierarchii týmu během této sezóny? Jaké máš osobní cíle pro tuto sezónu? Jaké jsou Tvé cíle do budoucna?
VSTUPNÍ POHOVOR HRÁČE DO TÝMU	Jaké jsou Tvé první dojmy v našem týmu? Jaká jsou Tvá očekávání? Jakou roli bys chtěl v týmu plnit? Jak vidíš cíle tohoto týmu?
VYŘAZOVÁNÍ HRÁČE Z TÝMU	Jak hodnotíš své působení u týmu? Jak Ti seděla role v týmu a jak myslíš, že jsi ji dokázal splnit? Jak si vycházel se spoluhráči v týmu? Kde spatřuješ největší nedostatky týmu?
HODNOTÍCÍ POHOVOR S HRÁČEM PO SEZONĚ	Jak vidíš sezoně z Tvého osobního pohledu? Jaký máš názor na výkony týmu v uplynulé sezóně? Jakou vidíš svojí budoucnost v našem týmu? S kým se Ti v sezoně hrálo dobře a s kým naopak špatně a z jakého důvodu? Jakou vidíš perspektivu týmu do příští sezony?
POHOVOR ZAMĚŘENÝ NA ROZVOJ HRÁČE	Jak bys zhodnotil svou aktuální výkonnost? Jaké jsou Tvé silné a slabé stránky z pohledu individuálního výkonu? Na kterých činnostech bys chtěl nejvíce zapracovat? Jaké prostředky pro rozvoj konkrétní pohybové schopnosti či individuální dovednosti bys chtěl využít?
POHOVOR PŘI STAGNACI HRÁČE	Proč myslíš, že se Ti v poslední době nedaří? Co Ti chybí v tréninkovém procesu nebo čeho by mělo být více? Jak vycházíš se spoluhráči v týmu ve své formaci? S kým by Ti vyhovovalo nastupovat v jedné formaci a z jakého důvodu? Co by Tobě osobně momentálně nejvíce pomohlo?
POHOVOR PRO UDRŽENÍ VÝKONNOSTI TÝMU	Co bys vylepšil v tréninkovém procesu týmu? V čem bys mohl týmu ještě více pomoci? Jaké bys byl ochotný akceptovat změny v týmu? Myslíš, že by přípravu týmu mohla oživit změna prostředí nebo teambuildingová akce?
POHOVOR PŘI ŘEŠENÍ TÝMOVÉ KRIZE	Jaké jsou podle Tebe příčiny toho, že se týmu v posledních době nedaří? Co by se mělo podle Tebe zlepšit na projevu týmu? Jaké jsou momentálně vztahy uvnitř týmu? Jak osobně Ty sám vidíš svůj přínos pro tým a co by si mohl zlepšit? Myslíš, že by mohla zlepšit atmosféru v týmu změna prostředí nebo teambuildingová akce?

Poznámka. V tabulce naleznete příklady otevřených otázek kouče směrem k hráčům. Získáno z Motivační rozhovory a jiné konzultace v oblasti ledního hokeje (26-30) od autora Pavla Neumana, 2022, Grada.

Kouč využívá při různých situacích v rámci pohovoru otevřených otázek. Umění kouče není pouze umět vhodně klást otázky a reagovat na odpovědi, ale rovněž schopnost získávat informace z verbálních, ale také neverbálních odpovědí hráče.

Shrnutí

Komunikace je důležitá ve všech oblastech lidského života a dělí se na verbální, neverbální a také komunikaci, která je realizována činy a skutky. Kouč je označení pro hlavního trenéra týmu, který vede tým v utkání. Na rozdíl od manažerské praxe kouč v ledním hokeji v určitých momentech uplatňuje direktivní řízení. Pohovor kouče s hráčem je podobný jako pohovor vedoucího s pracovníkem. Při pohovoru mohou být přítomni kromě kouče také jeho asistenti. Kouč může vést pohovory s celým týmem, jeho částí nebo individuální pohovory s hráči. Individuální pohovory s hráči mohou následovat při nejrůznějších příležitostech. Typickými a poměrně často opakujícími situacemi je pohovor před sezonou, průběžný pohovor po části sezony, vstupní pohovor hráče do týmu, pohovor při vyřazování hráče z týmu, hodnotící pohovor po sezoně nebo další motivačně hodnotící pohovory ve specifických situacích. Při pohovorech by kouč měl sdělit potřebné informace, hodnocení, umět naslouchat, ale také klást otevřené otázky. Při jednotlivých odpovědích by měl dokázat získat mnoho odpovědí nejen z verbálního, ale také neverbálního projevu hráče.

Bibliografie

Bělohlávek, F. (2017). Jak vést rozhovory s podřízenými pracovníky: Výběrové, hodnoticí, obtížné a rozvojové pohovory. Grada.

Bukač, L. (2014). Trénink herní přirozenosti: Kouzlo hráčského naturelu. Grada.

Kunczik, M., Pütz M., Kudrnáčková Š., Šmíd M., Spitzová-Köpplová B. (1995). Základy masové komunikace. Karolinum.

Neuman, P. (2022) Motivační rozhovory a jiné konzultace v oblasti ledního hokeje (seminární práce). LIGS University.

Sportovní koučink, mentální příprava sportovce. Mentální Coach. (2017, January 26). http://mentalnicoach.cz/sportovni-koucink/.

Vymětal J. (2008). Průvodce úspěšnou komunikací: Efektivní komunikace v praxi. Grada.